Sotva se zavřela vrátka za soutěžní sezonou, někteří sportovci už nedočkavě vyhlížejí přelom
září/října, kdy vypukne sezona nová. V tomto článku se ještě vrátíme k té skončené, do které jsme
nasadili 7 soutěžních týmů. A, B a C týmy hrály krajské soutěže, D, E, F a G potom ty okresní.
V tabulkách na konci toho článku můžete vidět, jak všechny naše týmy skončily, v textové části článku
se působením v této sezoně ohlédnou všichni kapitáni jednotlivých týmů.
Když jsme psali článek na web naposledy, bylo Áčko v půlce sezony na parádním třetím místě Divize.
Druhá část sezony už ale Áčku tolik nevyšla, zejména vinou nárustu absencí ze zdravotních důvodů,
takže Áčko čekalo na výhru nekonečných osm zápasů, kdy akorát třikrát remizovalo jinak těsně
prohrávalo. Vypíchnul bych alespoň „nekonečný“ zápas s pozdějším vítězem Divize Slavojem Polná A,
přestože jsme ho nakonec prohráli 7:10. V tomto zápase se hned třináct zápasů ze sedmnácti
rozhodovalo v pátém setu a utkání tak trvalo téměř čtyři hodiny. Sezonu pak Áčko zakončilo dvěma
domácími vítězstvími, celkem uhrálo 59 bodů a skončilo na pěkném pátém místě.
Hodnocení kapitána Tomáše Ovčačíka: „Letošní sezonu považuji za vydařenou. Vždyť po první
polovině soutěže jsme se vyhřívali s bilancí osmi výher, jedné remízy a dvou proher na krásném
třetím místě. V druhé polovině se nám bohužel již tolik nedařilo. Na vině byly mimo jiné i zdravotní
problémy. Celou sezonu jsme se mohli spolehnout na výborně hrající dvojici Jakub Joksch a Petr
Veselý, kterou se střídavými úspěchy/neúspěchy doplňovali Standa Kafka a já. Za zmínění určitě stojí
celková Kubova bilance 54 výher z 69 zápasů (sedmý nejlepší hráč soutěže)! Konečné páté místo je
velký úspěchem!“
Béčko v KP1 zažilo sezonu jak na houpačce. Dvě výhry v lednových kolech ho nasměřovali na
průběžné třetí místo, pak ale přišla šňůra osmi zápasů bez výhry (neboli vyjma jedné remízy samých
proher) a až výhra v posledním kole v sestupující Náměšti zastavila propad tabulkou na osmém místě,
s bezpečným náskokem na sestupující pozice.
Dále už slova Radima Pokorného: „Do uplynulé sezony jsme vstupovali s cílem bojovat o umístění
v horní polovině tabulky. Už před jejím začátkem ale bylo jasné, že to nebude snadné. Náš klíčový
hráč oznámil, že z osobních důvodů odehraje pouze část zápasů a v průběhu sezony nás, stejně jako
celý klub, provázela různá zranění a nemoci. Často jsme tak nastupovali ve výrazně obměněné
sestavě. Velký dík patří všem náhradníkům, kteří nám pomáhali udržet tým v chodu a ve spoustě
zápasech přispěli k cenným bodům. Přesto se na našich výkonech musela projevit menší sehranost,
zejména ve čtyřhrách, ve kterých se nám nedařilo a mnohdy jsme tak museli dohánět ztrátu hned od
začátku utkání. Během sezony jsme se také často potýkali s tím, že forma jednotlivých hráčů kolísala.
Zatímco jednomu se dařilo, jiný se tentokrát trápil a naopak. Zřídka jsme se dokázali bodově sejít jako
tým, což nás stálo body i proti papírově slabším soupeřům. V konečném zúčtování jsme obsadili osmé
místo ze dvanácti týmů, což je pro nás mírným zklamáním, ambice byly vyšší. Na druhou stranu si
vážíme toho, že i v této náročně sezoně jsme potvrdili místo v soutěži a vyhnuli se sestupovým
starostem.
I Céčko zažilo výsledkově povedenější první polovinu sezony, ale na tabulkovém postavení se to nijak
neprojevilo, protože rozdíl mezi uhranými počty bodů v obou částech nebyl velký. Pět nerozhodných
výsledků zařadilo Céčko mezi remízové krále soutěže a oproti předminulé sezoně, kdy se tento tým
do posledního dvoukola strachoval o přežití v soutěži, je čtvrté místo za uhraných 57 bodů s bilancí
10:5:7 velmi dobrým počinem.
Kapitánem Céčka byl Míra Málek a ten sezonu hodnotí takto: „S letošní sezonou jsem spokojený,
čtvrté místo je pěkný výsledek. Díky poctivým tréninkům jsme dokázali porazit i silnější soupeře a
chtěl bych spoluhráčům poděkovat za bojovnost během celé sezony.
Déčko bojovalo v regionálním (okresním přeboru) I. třídy. Specialitou této soutěže je nadstavba,
takže po skončení základní části si čtyři nejlepší týmy ještě zahrály v nové minitabulce dvakrát mezi
sebou o konečného vítěze RP1. V nadstavbě si akorát prohodily místa třetí a čtvrtý tým, naše Déčko si
obhájilo druhou příčku za suverénním HB Ostrovem G. S tím si nedokázali naši hráči poradit ani
jednou ze čtyř pokusů během celé sezony, takže spravedlivě skončili o místo pod ním.
Hodnocení Petra Pešouta: „Minulou sezonu považuji za velice vydařenou, o čemž svědčí i umístění na
celkově druhém místě tabulky. Všichni jsme táhli za jeden provaz a těžko vyzdvihovat jednoho hráče,
protože každý jsme do zápasů dávali maximum. Velké díky patří též náhradníkům, kteří v případě
absence někoho ze základní sestavy bez váhání naskočili do zápasů a předváděli skvělé výkony.
Věřím, že následující sezona bude minimálně stejně úspěšná.“
O soutěž níže hrálo Éčko a Fko. Konečné umístění týmů v tabulce nakonec odpovídá pořadí
v abecedě. Výše skončilo Éčko, které se po celou sezonu pohybovalo přibližně v půlce
dvanáctičlenného pole a nakonec uhrálo 56 bodů, které ho zařadily na šesté místo RP2. Škoda
několika těsných porážek, bez nich se určitě dalo pomýšlet i výše.
Vedoucím Éčka byl Tomáš Zvolánek:, který sezonu popsal takto: „Naše družstvo se umístilo v RS2 na
šestém místě, což odpovídá jeho současným možnostem. K lepšímu výsledku nám chyběl čtvrtý trvale
bodující hráč. Vyzvednout musím přístup Martina Sobotky, který chyběl pouze v posledním zápase.“
Fko nezažilo úplně nejpovedenější sezonu, hned na začátku mu kvůli zranění vypadla týmová jednička
a nejvýš v tabulce tak bylo Fko po třech odehraný kolech, pak už se tabulkou pohybovalo jenom
směrem dolů a zastavilo se nakonec na desátém místě, i když s nevelkou ztrátou na místa vyšší.
Zraněními nejvíce sužovaný tým našeho oddílu vedl David Joksch, který sezonu hodnotí takto:
„Sezona, která je za námi, rozhodně neprobíhala podle našich představ. Už od začátku bylo jasné, že
to nebude jednoduché. Jedním z našich největších problémů byla neustálá marodka. Zvlášť těžké bylo
dlouhodobé zranění několika klíčových hráčů. Ani jednou jsme tak nemohli nastoupit v papírově
nejsilnější základní sestavě, což se logicky podepsalo na našich výkonech i výsledcích. Přesto musím
vyzdvihnout nasazení celého týmu. I když se nedařilo, nikdo nic nevypustil a každý šel za stůl s tím, že
tam nechá všechno, za tento přístup si všichni zaslouží respekt. Díky tomuhle nastavení a také
návratu Jirky Veselého mladšího k soutěžnímu hraní, který v druhé půlce sezony výrazně pomohl
k několika důležitým výhrám, jsme se nakonec vyhnuli bojům o sestup.
Jediným týmem, který uhrál v letošním roce více bodů než v podzimní části soutěže, bylo Géčko
v RS2. Mohla za to zejména série čtyř únorových výher, kdy bylo chvíli Géčko na dostřel čtvrtému
místu, jenže všechny čtyři poslední zápasy sezony prohrálo Géčko shodně 5:13, takže nakonec
skončilo přesně uprostřed jedenáctičlenné tabulky s negativní celkovou bilancí 7:1:10. Za Géčko
sezonu krátce zhodnotil Petr Maštera: „Průměrná sezona, ve které jsme prostřídali většinu hráčů ze
soupisky, takže si všichni dobře zahráli. Některé zápasy nám vyšly více, jiné méně a příští rok se
pokusíme výsledky vylepšit.“
Koncem ledna se několik našich hráčů vydalo do herny havlíčkobrodského Ostrova bojovat o titul
krajského přeborníka. Nejúspěšnějším naším vyslancem se stal Jakub Joksch, který a uhrál krásné
sedmé místo ze všech 61 účastníků, které mu vyneslo i možnost nominace na republikové
mistrovství.
Jakub vyhrál i tradiční závěrečný oddílový turnaj a potvrdil tak svou pozici chotěbořské stolně-
tenisové jedničky. Jako hlavní trenér se společně s několika dalšími členy oddílu podílí na trénování a
zlepšování našich mladých hráčů, které se již v příští sezoně chystáme zapojit do soutěžních bojů
v samostatném týmu. Ke konci srpna pro ně pak připravujeme intenzivní tréninkový kurz, aby byli na
nástrahy okresních soutěží ještě lépe nachystání.
Děkujeme všem sponzorům našeho oddílu, konkrétně Městu Chotěboř, kraji Vysočina, firmám Czech
LANA s.r.o., GCE s.r.o. a KRUNTORÁD Metal Design za příspěvky na fungování oddílu a vybavení
herny. Město Chotěboř rovněž přispělo k lepším podmínkám v naší herně pořízením nové
vzduchotechniky, takže sbohem klouzající podlaho a mokré míčky :).
Nová sezona by měla začít někdy koncem září nebo začátkem října a pokud půjde vše podle plánu,
tak bychom do ní mohli po dlouhé době nasadit celkem osm družstev. Každopádně její průběh
můžete opět sledovat na našem facebookovém profilu: „facebook.com/pinecchotebor“
Za oddíl stolního tenisu TJ CHS Chotěboř sepsal Stanislav Kafka